Informace školy

17. listopad

Napsal Václav Uhlík . Publikováno v Informace školy

17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii.

Dvakrát se 17. listopad zapsal do moderních dějin naší země.V roce 1939 studenti vystoupili při pohřbu Jana Opletala proti zvůli nacistických okupantů. O padesát let později, v roce 1989, se brutální zásah komunistické policie proti pokojné studentské demonstraci stal počátkem tzv. sametové revoluce.
Sedmnáctý listopad je v české historii spojen především se studentstvem - konkrétně s manifestacemi, při nichž na sebe mládež vzala roli nositele svědomí národa. V roce 1939 se v mohutnou manifestaci odporu proti nacistické okupaci změnil pohřeb Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn při zásahu německých vojáků proti průvodu, konaného 28. 10. 1939, na oslavu vzniku Českoslovenké republiky. O padesát let později se vydal patnáctitisícový průvod studentstva z Vyšehradu do centra města opět. Důvodem bylo jak uctění památky právě Jana Opletala, tak protest proti pokračující nesvobodě v komunistickém Československu.

Listopadové události roku 1939 vyvrcholily nacistickou perzekucí všech, kteří odmítali německou okupaci a vznik tzv. Protektorátu Čechy a Morava, a zavřením českých vysokých škol. Nacisté tak reagovali na studentské nepokoje, které vyvrcholily demonstrací při pohřbu studenta medicíny Jana Opletala, těžce zraněného při demonstraci 28. října. Stovky vysokoškolských studentů byly odvlečeny 17. listopadu do ruzyňské věznice, devět studentských vůdců bez jakéhokoliv rozsudku Němci popravili, dalších téměř dva a půl tisíce studentů zatkli. Většina těchto zatčených byla dopravena do koncentračního tábora Sachsenhausen v Německu, kde byli čeští studenti vězněni řadu let.

Před 21 lety došlo k událostem, které pak vedly k pádu totalitní komunistické moci v tehdejším Československu. Na pražském Albertově se sešlo na 15 tisíc studentů, aby si připomněli smrt Jana Opletala. Dav se po skončení akce vydal na Václavské náměstí. Na Národní třídě byl ale zastaven a obklíčen policejním kordonem a surově zbit. Při zásahu Veřejné bezpečnosti (tak se tehdy nazývala policie) bylo zraněno 568 lidí, z toho 24 muselo být hospitalizováno. Zpráva o smrti studenta Martina Šmída se sice nepotvrdila, ale byla jedním z hlavních impulsů k protestům proti režimu v celé republice. Na konci roku 1989 došlo ke stávkám na školách, v podnicích, vzniklo Občanské fórum jako opoziční politické hnutí proti Komunistické straně Československa a proběhly mohutné manifestace obyvatelstva proti komunistickému vedení státu. Následovaly vypjaté dny vyjednávání Občanského fóra (v Čechách a na Moravě) a Veřejnosti proti násilí (na Slovensku) s mocí, která podepřela generální stávka 27. listopadu 1989. Požadavky byly jasné: konec vlády jedné strany, politická pluralita, svobodné volby. Revoluce z listopadu 1989, která získala označení sametová, neboť proběhla bez krveprolití a násilností, se stala počátkem utváření demokratické a občanské společnosti v naší zemi.


zpracoval: Mgr. Lubomír Sýkora

A něco pro zasmání:

Zkouška z dějepisu v roce 2001 v podání Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera.